‹-     Obrázky jsou naivní a "klikací", malovala a psala   Helza

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Mé víly
      Z bolestí světa se zrodily
      Touhou ji tišit sytily
      Potom se oděly
      V horoucím srdci
      Láskou a radostí
      Mé víly.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vílí hlavičky:  O lidské bolesti přemýšlí. Léčí úsměvem veselým, polibkem lehounkým, objetím laskavým, pohledem soucitným, dotekem tajemným.


~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víly orodovnice:  Hřešíte-li velice, nepodléhejte panice, vždyť prosí za nás velice. Kdybychom vůbec nehřešili, asi bychom je vyhubili.


~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víly přátelské:  Nikdy nejsou holky samy, jsou stále spolu, nebo s námi.
    Kamarádky
      Ztraceny v poušti
      Na konci světa
      V oáze bezpečí
      Radostně skotačí.

      Žízeň je nemučí
      Šelem se nebojí
      Pranic je netíží
      Smějí se vesele
      Jsou přece přátelé.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víly meteorologické:  Nezpívají, netančí, v oblacích pracují, oblohu malují, duhové přehrady v bouřích nám stavějí.


~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víla květinová a víla snová:  A víla třetí, která snad ani vílou není. Žije v mém srdci, všem přinesla spásu, hříšníkům odpuštění.


~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víla jarní:  Tančí, nohatá krasavice a pranic neděsí se, že krásu jí lidé závidí. A vůbec za nic se nestydí. Má víla ...




Jen Sluncem oděná

 Jaro mé srdce rozezpívá netušíc
 Zda v písních se obrazy rodí
 Či naopak.
~~~~
 Orchestr dešťů a teplého vánku
 Tě večer kolébá k spánku
 V trávě se třpytí po ránu rosa
 Ty s ptáčaty zpíváš
 Tancuješ bosa.
 Jsi sluncem oděna.

 V moři těch barev
 Květů a vůní
 Jsi ztracená.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vílí milování:  Nebojte se o víly, co v májové noci se ztratily. Vílí robátka povily, svá tajemství tak na zem seslaly.


Májová noc

 Tuším, co víly provádí
 V májové noci
 Na měsíci
 S vílími chlapci

 Polibky čarují
 Smějí se velice
 Když dolů koukají
 Na člověčí dvojice.

 Když se pak milují
 Padají z měsíce
 Zmatené ženy.

 Tak víly se ztrácejí.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víly večerní:   V soumraku přichází, ty, jimž se nedaří, svou láskou prohřejí, probudí naději.





A září.

 Slunce ti zhaslo nečekaně.
 Tiše tu stojíš
 Přemýšlíš
 A záříš.

 Vzpomínky hřejí
 Bolí
 A ty je ztrácíš
 Proto se bojíš
 V srdci tmy děsíš.

 Proč dál však stojíš
 Proč srdce nenaříká
 Proč stále tě hřeje
 Prozařuje?

 To láska Boží dál v tobě žije.
 A ty srdcem horoucím
 Na cestu duším
 Smutným a zbloudilým
 Záříš.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vílí artistky: Cvičí a vůbec nebojí se, že spadnou a poraní se, nebo, že jednou zleniví a jejich vlásky zšediví.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vílí čas: Dědeček s vnukem, časem rozděleni. Je také vílí čas a nebo není? A zdali i jim kvapem utíká?
S námi jde stále a stále nás mění.

    Náš čas.

     Středy a čtvrtky
     Za nimi pátky
     Nemění plán, nedělá zmatky
     Jde stále vpřed a nikdy zpátky.

     Ze synů otce, z dcer dělá matky
     Z otců pak dědky
     Z matek zas babky
     S předponou pra
     Podniká hrátky.

     Laskavé vrývá do tváří vrásky
     Na stříbro mění ze zlata vlásky
     Možná má nerad
     Bezduché krásky.

     Krásu a sílu tiše ukrajuje
     V nitě je přetavuje
     Ve žhavé peci života
     Lásku z nich v srdcích vyplétá.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víla, co zlaté vlasy nemá:  Není neznámá, ani bezejmenná a mezi dětmi je oblíbená. Jak jmenuje se moje modrovlasá kráska?



Modrovláska

Proč asi
Princezny pláčí
V zahradách růží
A kouzelné krásy?
Proč srdce jim chladnou
Proč bolestnou touhou
A neklidem chřadnou?

Protože pro růže
Nevidí sedmikrásky
Vlídné ty dotyky
Věčné Boží lásky
Jež tiší a plní srdíčka radostí
Svou prostinkou krásou
Zpívají o štěstí.

Mé víly mají svou sedmikrásku
Ty čarovné, tančící nohatice
U ní se učí a dýchají lásku.
Tichou a laskavou
Maličkou vílu
Modrovlásku.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Víla samaritánka: Či obrovolnice? Milá, tichá, láskyplná a soucitná, někdy veselá, jindy uličnice.


Společnice

 Když život se ti náhle zboří
 Tvé sny a plány rázem shoří
 Tvůj osud není v slzném moři
 To podivně jen lásku tvoří.

 V těch, co pomoc přijímají
 I těch, co jim pomáhají
 A pouta, která uvězňují
 Zraňují a omezují
 Trpělivě rozplétají.

 Spolu brány otvírají
 Spolu zámky odmykají
 Temné sítě rozplétají
 Pevné uzly rozvazují
 Spolu bariéry boří.

 V okovech nemoci
 Stáří, či bezmoci
 Ti přichází s pomocí
 A ty se s ní setkáš.
 S vílou nejkrásnější
 S dobrovolnicí.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

‹-