† Rodinka je u vody, malého Jeníčka velice obtěžují komáři, stále se ohání a přesto je celý poštípaný. Zamyslí se a pak se zeptá:
  „Tati, proč ten Noe v arše nevyužil příležitosti a nezabil poslední dva komáry?“

† Otec čte synkovi z Bible vyprávění o ráji. Na chlapce udělá dojem popis stvoření Evy z Adamova žebra. Otec mu musí stále názorně líčit, jak Adam spí, jak mu Bůh vezme jeho žebro a udělá z něj Evu. Několik dní na to dostane chlapec zápal plic, kašle a má bolesti na prsou. Přivolaný lékař se ptá:
  „No tak, kdepak tě bolí?“
  „Tady na žebrech, pane doktore, já myslím, že dostanu ženu.“

† Malá Klárka se prohlíží v zrcadle, pak dojde za babičkou a podívá se na její vrásčitou tvář.
  „Babi, stvořil mě Pán Bůh?“
  „Ano, Klárko.“
  „A tebe taky, babi?"
  „Samozřejmě.“
  „Tak to tedy Pán Bůh pracuje dnes mnohem lépe než dřív.“

† Adam a Eva se procházejí v zahradě Edenu. Tu vzdychne Eva:
  „Adame, máš mě rád?“
Adam zabručí:
  „A koho jiného bych měl mít rád?“

† Kazatel při svatebním proslovu napomíná snoubence:
  „A myslete na to, co stojí v Bibli - kam půjdeš ty, tam půjdu já.“
V tu chvíli se nevěsta začne smát:
  „Můj snoubenec je listonoš.“

  Stárnoucí Žid přecházel ulici před kostelem a srazil jej nějaký splašený řidič, který pak ujel.
Přispěchal k němu kněz, poklekl a chystal se mu udělit poslední pomazání.
  „Věříš v Boha Otce, Syna a Ducha svatého?“
Stařík se rozkřikl:
  „Já tady umírám a ty mi dáváš hádanky!“

 Mojžíš dohnal svůj lid přes poušť až k Rudému moři, luskl prsty a zvolal:
  „Manny!!!“
Zadýchaně přiběhl Manny, jeho šéf propagace.
  „Lodi...“
  „Cože?“
  „Přece lodi. Kde jsou lodě, co se v nich dostaneme přes moře?“
  „Proboha Mojžíši, já měl tolik práce s prohlášením pro tisk a s psaním článků, že...že jsem zapomněl.“
  „Co žes?“
  „Zapomněl“
  „Ty jsi zapomněl na lodě? Ty hňupe! Egypťané jsou tu co nevidět! Co mám asi tak dělat? Promluvit s Bohem, požádat ho, aby rozdělit vody, nechal všechny Židy projít po dně a pak Egypťany utopit? Copak si myslíš...“
  „Šéfe,“ povídá Manny, „když to zmákneš, seženu ti dvě plný stránky textu ve Starým zákoně!“

† Prezident poslal do nebe dotaz, jak by se dala u nás zvednout životní úroveň.
Z nebe přišla odpověď:
  „Existují dva způsoby - přirozený a zázračný. Ten přirozený spočívá v tom, že by z nebe slétly čtyři legie andělů a pilně by ve vaší zemi pracovaly a ten zázračný v tom, že budete pilně pracovat sami.“

 David Roubíček přestoupil na katolickou víru a výhodně se oženil. Po létech přišel žádat o ruku jejich dcery mladý Eisner. Roubíček ho však odmítl slovy:
  „To nepřichází v úvahu ze dvou důvodů. Jednak jste Žid a my jsme křesťané a jednak nemáte peníze a to je u nás Židů to hlavní.“

† Pravil Noe, když se plavili několik dní:
 „Jdu chytat ryby.“
Vzal prut a šel na bok archy. Po chvilce se vrací, pod jednou paží pětikilového kapra, pod druhou metrovou štiku a tváří se mrzutě.
  „Takový krásný úlovek,“
říká mu jeho syn.
  „Měl by ses radovat a ty se mračíš.“
Noe odpoví:
  „Jak nemám být naštvaný, když jsem si vzal jenom dva červy.“

† Bůh chtěl zjistit, jaké je smýšlení lidí. Poslal anděla, ať udělá průzkum.
Anděl přilétne k jednomu Američanovi a ptá se:
  „Kdyby ti mělo být splněno jedno přání, co by sis vybral?“
  „Přál bych si, aby všichni lidé žili v dostatku.“
Anděl letěl stejnou otázku položit Rusovi. Ten si přál, aby byl na celém světě mír.
Anděl si říká, že by měl ještě vysondovat názor nějakého menšího národa.
Zeptal se tedy Čecha. Čech se zamyslel a povídá:
  „Já bych si přál, aby sousedovi chcípla koza.“

† Anděl měl zjistit, kolik je na světě poctivých lidí. Chodil po New Yorku s baterkou a svítil si. Kolemldoucí se zeptal, co hledá.
  „Hledám poctivé lidi.“
  „To tady sotva najdeš.“
Chodil tedy s baterkou po Moskvě. I tam se ho ptali.
  „Hledám poctivé lidi.“
  „To tady sotva najdeš.“
Nakonec chodil po Praze, ale se svíčkou. Kolemjdoucí se ptá, proč chodí se svíčkou.
  „Ale, někdo mi ukradl baterku.“

† V televizní soutěži padne dotaz:
  „Jak se jmenovali rodiče Ježíše Krista?“
  „Šmarjá Józef, teď si nevzpomenu."

 Kohn i Roubíček chodili za Sárou a Sára přišla do jiného stavu. Přijde Kohn za Roubíčkem a říká:
  „Hele, Roubíček, buď budeme džentlmeni, Sára si to nechá a my se o ní a o dítě budeme starat oba, nebo nebudeme džentlmeni a Sára to dá pryč.“
  „Budeme džentlmeni“, prohlásí Roubíček.
Když se schylovalo k porodu, musel Kohn odjet, jde za Roubíčkem a klade mu na srdce, aby se o Sáru a dítě postaral, když on bude pryč. Roubíček ho ubezpečí, že se postará. Když se Kohn vrací, čeká ho Roubíček na letišti ve smutečním.
  „Proboha, Roubíček, co se stalo?“
  „Hrozné neštěstí, kamaráde, Sáře se narodila dvojčata a to moje umřelo.“

 Jde Roubíček po ulici a najednou vidí u Khona ve výloze nápis:
  »Pravé skřivánčí paštiky, vlastní výroba, kus za 10 Kč.«
Nedá mu to, jde za Khonem a ptá se:
  „Hele Khon, rentujou se jim ty skřivánčí paštiky?“
Že se ptaj, Roubíček, kdyby se nerentovaly, tak je nedělám.“
  „A fakt do nich dávaj skřivánky?“
  „Samosebou.“
  „Ale ty to s něčím mícháš, viď?“
  „No jasně, ale je to poctivě napůl,jeden kůň, jeden skřivánek!“

 Khon se rozhodl prodat dům a předal celou záležitost agentovi. Ten napsal inzerát, takový ten standardní, který se nádherně čte. Khon si ho přečetl a zeptal se:
  „To je všechno pravda?“
  „Samozřejmě, proč se ptáte?“
  „Stornujte to. Ten dům je příliš dobrý, než abych ho prodával...“

 Kohn jde kolem domu pan Roubíčka a vidí na terase opalující se paní Roubíčkovou nahoře bez. Kohn povídá:
  „Je Roubíček doma?“
Roubíčková:
  „Není doma, kdyby byl doma, tak se tady takhle neopaluju.“
Kohn:
  „Tak co kdybych za váma zaskočil a můžeme si spolu zašpásovat?“
Roubíčková:
  „No dovolte, copak jsem nějaká kurva prodejná?“
Kohn:
  „A kdo tady mluvil o placení?“

 Eichelbaum se chlubí, jakou má krásnou ženu. Abeles si ho vezme stranou.
  „Poslouchaj, oni opravdu nevědí, že jejich žena má milence?“
  „No a?“ odvětí klidně Eichelbaum, „já se radši podílím padesáti procenty na dobrém kšeftu než sty procenty na špatném...“

† Misionář v Africe vyjde do volné přírody a najednou proti němu lev.
Misionář se modlí:
  „Bože, vnukni tomu lvu křesťanské smýšlení!“
Lev sepne pracky a modlí se:
  „Bože, děkuji za potravu, kterou mi posíláš.“

‹- Helzin svět
‹- Má víra - domov mé duše